SUMMER OF LOVE 2006 - RECENZE PO AKCI
vložil: Brain, datum: 20.8.2006 15:16:10
Ahoj lidičky. Festival elektronické hudby Summer of Love netřeba představovat, kultovní a jeden z nejstarších festivalů v Česku měl vyročí (narozeniny) 10 let a myslím, že pro každého klubera by byl hřích tuhle akci nenavštívit. Já osobně jsem se už na Summer těšil hodně dlouho dopředu.
Za brány letošního Summer of Love jsem vstoupil navečer, ale hned cestou z nádraží jsem viděl davy proudících party people na pardubické dostihové závodiště. Po dvaceti minutové chůzi z nádraží Českých Drah a.s. jsem dorazil na místo. Na místě mě přivítala fronta u bezpečnostní prohlídky. Fronta, spíše dav u prohlídky vypadal děsivě, ale nebylo to tak hrozné. Za 10 minut jem byl uvnitř. Bylo asi 19:00 a dostihové závodiště bylo slušně zaplněné. Všude kolem bylo hromada stánků, ale také stage. Ta první stage hned u vstupu byla Mentos House Stage. Za ní následovala stage Michaela Buriana a jako poslední v řadě na té ohromné dlouhé party ulici s pódii a stánky se nacházela American Audio Techno Stage. A u ní jsem se zastavil. Hrál DJ Orbith a jako tradičně jeden z prvních DJ's, který se nám na tomto pódiu představil. A jak to sám velký Orbith umí, nakopnul tancechtivé publikum do ostrých beatů této stejdže. Chvíli jsem poslouchal výborného Orbitha a pomalu jsem se přesunul na Vodafone Main Stage, kde se chystal koncert německé Elektrochemie LK. Elektrochemie LK nastoupila s půl hodinovým zpožděním, ale jak už všichni dobře víte, nebylo kam spěchat, jelikož letošní Summer of Love doprovázely jisté potíže s hlavními vystupujícími. Začal koncert Elektrochemie LK a taneční prostor před hlavním pódiem se začal plnit. Elektrochemie LK nese svůj název velice oprávněně. Typické krásné čisté elektro s plno barevnými a míchanými zvuky. Jejich koncert začal spíše poslechovými věcmi za doprovodu skvělými vokály zpevačky Elektrochemie, ale ke konci nás kapela i roztančila. Elektrochemie LK po 45 minutách muzicírování odcházela za bouřlivého aplasu. Kdyby se dva dny před začátkem party nic nestalo, po Elektrochemii LK měl nastoupit kanadský DJ Tiga, ale bohužel. Myslim, že to ale nevadilo, že Tiga nepřijel, protože z lavičky nahradníků se zvedl ostřílený a zkušený techno harcovník německý DJ a producent Marco Zaffarano. K Markovi, téměř nic nedodávat. Po méně taneční Elektrochemii nastoupil se svým profesorským technem a hlavní stage pařila! Já jsem Zaffaranův set nedoposlouchal do konce a přesunul jsem se na zajímavou stage. Stage byla umístěna až vzadu celého obrovského areálu. Nesla jméno Global Station stage. A jak už naázev napovídá, tak v tomto stanu jsme mohli po celý večer nahlédnout do kultur určitých zemí z celého našeho světa. Já jsem na tuto stage dorazil v době, kdy hrála kapela Northern Lite. Pro mě do této chvile kapela neznámá, ale tahle parta tří pánů mě totálné vychytala. Tahle kapela hraje dynamický taneční styl obohacený zvuky elektrické kytary a dalších hudebních nástrojů. Docela bych si troufal tvrdit, že se jednalo o popovou hudbu 21. století. Při jejich songách se Global Stage vařila a obličeje lidí zářily štěstím, stage byla narvaná k prasknutí. Kapela odcházela za bouřlivého vřískotu, jako kdysi před lety odcházeli Beatles ze svých koncertů. Kapela Northern Lite dohrála akorát včas, jelikož na hlavním pódiu se schylovalo k vystoupení legendární kapely Kraftwerk. S tóny kapely Northern Lite v hlavě jsem se odebral na Main stage. Cestou jsem se ještě stavil v Besip Jungle stanu, který byl umístěn nedaleko Global stage. Jungle stan skákal metr nad zem, co se v něm v tu chvíli odehrávalo. V tu chvíli hrál snědý DJ Ban a MC Mr. Brown & MC Skeez & MC Beni T. Tito pánové vyrobily jungleový kotel. Jungleový stan mohl být v ten večer větší. Škoda. Nasál jsem tedy moji oblíbenou jungle atmosféru a vydal jsem se s bramboráčkem a s plzeňským pivem za Kraftwerk. Začal ohňostroj, předzvěst , že koncert Kraftwerk je blízko. Kraftwerk měli už začít, ale nikdo nic neviděl co se děje, jelikož jeviště Vodafone Main stage byla zahalena za obrovskou oponou. Opona se roztáhla a za ní 4 pánové ustrojeni do profesorských černých obleků, připomínající doslova čtyři roboty. Za nimi běžela velká zajímavá projekce. Už tento moment ve mě vzbudil silný dojem. Na celém pódiu při jejich koncertu nebliklo ani jedno světlo mezi publikum. Všichni jsme tam stáli v naprosté tmě, dívající se na fantastickou a zajímavou projekci. Naslouchali jsme tónům, které před třiceti lety odstartovaly elektronickou hudbu na tomto světě. Po každé odehrané písničce sklidili němečtí Kraftwerk zasloužený obdiv a aplaus. Hudba, kterou Kraftwerk předvedli nebyla taneční. Je to hudba o zajímavosti a barevnosti tónů. Jejich hudba je hudba k zamyšlení a právě proto hudba Kraftwerk přetrvává desetiletí až do součastnosti. Asi po hodině koncertu kapela odešla, opona se zatáhla. Publikum si vyžadovalo přídavek, ale dlouho se nic nedělo. Pak se najednou opona rozjela a místo Kraftwerk nastoupili skuteční mechaničtí roboti. Všichni byli šokováni, překvapení, z publika se ozvalo nadšení. Tohle v Česku ještě nikdo neviděl. Pohybující se mechaničtí roboti a hudba od Kraftwerk, tak vypadal v tuto chvíli hlavní koncert festivalu elektronické hudby Summer Of Love 2006. Píseň s názvem We Are Robots a pojetí choreografie skupiny Kraftwerk ve mě zanechalo vysoký kultůrní zážitek a vzpomínky asi na celý život. Po vystoupení převtělených pánů z Kraftwerk za roboty se opona opět zatáhla, ale ještě to nebylo vše. Opona se nám rozjela zanedlouho podruhé. Pánové se objevili v UV oblekách s nakreslenou nasvícenou UV aerodynamickou mřížkou. V té tmě mezi publikem svítily do dálky. Ke konci písně odešel jeden člen kapely, za pár chvil odešel druhý a za okamžik i třetí člen skupiny. Zůstal jeden, chvíli hrál na jevišti sám, ale potom i ten odešel. Uklonil se publiku a v češtině nam popřál dobrou noc. Opona se zatáhla a koncert Kraftwerk byl v tu chvíli minulostí. Závěrem co dodat ke koncertu Krafwerk. Nebyla to žádná pařba, ale byl to ohromný kultůrní zážitek. Ale teď zpátky ze sedmdesátých let minulého století do roku 2006. Zakotvil jsem na Hard Techno stage, kde večer také gradoval. Lidé tancovali do rychlých pulzujících ostrých techno beatů. A ještě aby ne, vždy? Space DJz umí za to vzít. Energie z jeviště vyzařovala do dalekého okolí a kdo prošel kolem Hard Techno Stage většinou se připojil do roztancovaného davu. Chvíli jsem poslouchal Vesmírné diskdžokeje, ale v 1:30 hodin jsem dal přednost Houseovému jevišti, který byl krásně nasvícen malými vánočními žárovičkami, kde měla nastoupit nejžádanější česká DJ-ka Ladida. Chvíli jsem ještě si vychutnal setík kultovního DJe Loutky a pak nastoupila Ladida se svým minimal setem. Byl to set velice těžký na poslech, set k zamyšlení a myslím, ze moc lidí nebavil. Chvíli jsem tancoval, to už ale zacalo maličko svitat a já se ubíral na České dráhy. Ještě jednou jsem si prošel celý areál Summer Of Love, zjistil jsem, že Jeff Mills nepřijel, tak na hlavním pódiu myslím nastoupil Chris Liebing. Závěrem začnu trochu negativně. Na hlavnim podiu byly světla docela dobrý, ale pokud by tam byl aspoň jeden laser, myslím, že by to bylo pestřejší. Jinak celkově party velice pekna, v čele s kralujicími Kraftwerk. Ve festivalovém městečku se nacházela čajovna, pláž, různé atrakce, například let nad areál v horkovzdušném balónu, šlo tam koupit různá CD, atd... Kvalita účinkujících byla výborná a atmosféra skvělá. Podle mého odhadu na letošní SOL přislo cca 11 000 lidi. Vstupné bylo teda dražší, ale podívaná na vystoupení Kraftwerk různé pocity rozehnala. Já osobně se těším, co nám nabídne další ročník Summer Of Love 2007. Naviděnou. Brain.